Vyjádření k úniku a úmrtí fenky Eli

Jako provozovatelka Psí školky v Olomouci bych tímto příspěvkem chtěla podat vyjádření k tragické události týkající se útěku a následného úmrtí fenky Eli ubytované u nás v Psí školce.

Dne 13.11.2025 po 8. hodině ranní přivezli majitelé k nám do Psí školky dvě feny Jack Russell teriéra - jednou z nich byla právě Eli. Pobyt si majitelé objednali již 26.8.2025 přes email, a to poté, co u nás byly obě feny ubytovány již v termínu 18.7.-20.7.2025. Za bývalé majitelky Psí školky byla fenka Eli na vícedenním pobytu ubytována již dříve. Tento pobyt byl objednán konkrétně v termínu od 13.11. do 16.11.

Dne 13.11.2025 jsem tedy převzala na vícedenní pobyt obě feny společně s jejich věcmi (očkovací průkazy, krmivo). Předání proběhlo bez komplikací a feny jsem ihned po odjezdu majitelů vpustila do společné místnosti k ostatním psům. Obě feny se ihned bez obtíží začlenily mezi ostatní psy.

Okolo 8:30 přijel do areálu dodavatel granulí se zásilkou určenou na veterinu MVDr. Františka Špručka. Veterina nebyla otevřena, tudíž mne poprosil, zda bych mu mohla odemknout a zásilku převzít. V tuto chvíli přijel do areálu jiný zákazník s fenou, kterou přivezl na celodenní hlídání do Psí školky. Požádala jsem dodavatele granulí, aby vyčkal, než příchozí fenu přijmu, a poté mu odemknu veterinu a převezmu zásilku. Zákazník i s fenou vstoupil do chodby, uzamkla jsem za ním vchodové dveře a převzala si fenu a její vybavení. Požádal mě, zda by se mohl podívat, jak se jeho fena začlení mezi ostatní psy, kteří již ve školce byli. Všichni psi, co již byli v prostorách školky, byli zavření ve společné místnosti s prosklenými dveřmi, tyto dveře byly taktéž zamčené. Protože se vždy snažím zákazníkům vyjít vstříc a již mnohokrát jsem majitelům povolila, aby byli přítomni u seznámování psů, souhlasila jsem. Odemkla jsem tedy prosklené dveře a psi se přesunuli do chodby, kde očichávali nově příchozí fenu. Jeden ze psů šel přivítat zákazníka, skočil na něj, okřikla jsem ho a směrovala jsem psy do společné místnosti. V tuto chvíli zákazník bez předchozího upozornění odemkl vchodové dveře a ihned poté je otevřel s úmyslem se protáhnout ven, a mezi nohama mu proběhla ven fena Eli. Vchodové dveře jsem okamžitě zabouchla, v řádu vteřin jsem psy, kteří byli stále v chodbě, poslala do společné místnosti, zamkla prosklené dveře a vyrazila za zákazníkem a fenou Eli. S sebou jsem vzala vodítko. Svědkem této situace byl dodavatel granulí, který stál u auta kousek od vchodových dveří do Psí školky. Sdělila jsem mu, co se stalo, a zeptala se ho, kterým směrem se fena vydala. Odpověděl mi, že běžela směrem do města, a já se vydala za fenou. Pěšky jsem fenu následovala na Wolkerovu ulici, několikrát jsem ji viděla, jak běžela po chodníku a poté i mezi auty. Kolemjedoucí autobus zastavil, řidička vystoupila a sdělila mi, kam viděla fenu běžet. Zákazník byl o několik metrů přede mnou a fenu následoval. Na fenu jsme neustále volali, několikrát se naším směrem otočila, ale ihned běžela dál. Na konci Wolkerovy ulice jsme se se zákazníkem rozdělili, předala jsem mu vodítko a vrátila jsem se do areálu Psí školky, abych kontaktovala Městskou policii Olomouc (neměla jsem u sebe telefon). Po příchodu do Psí školky jsem volala Městské policii Olomouc, dala jim přesný popis feny i směr, kterým se vydala. Bylo mi sděleno, že mne budou kontaktovat. Dále jsem volala své kolegyni, která byla toho času ve své druhé práci, zda může přijet a přidat se k pátrání - domluvila se se zaměstnavatelem a jela směrem do Psí školky. Kontaktovala jsem dále i svou maminku, která byla v práci, a požádala ji o to samé. Během pár minut sedla do auta a vyrazila také do Psí školky. Mezitím zákazník fenu hledal pěšky, sledoval ji přes areál Fakultní nemocnice Olomouc. Eli se přes Fakultní nemocnici Olomouc dostala do parčíku u sídliště na Nové Ulici, kde ji zákazník téměř odchytil, v poslední chvíli se otočila a běžela pryč k OBI a OC Haná. Cca v 9:00 jsem sedla do auta se svou maminkou a vydala se fenu hledat směrem k OC Haná. Následně jsem měla příchozí hovor od MP Olomouc, že fena byla viděna na benzině OMV, strážnici se ji pokusili odchytit, ale je plachá a opět utekla. Na místo jsme ihned vyrazily autem, prohledaly jsme okolí benziny, ale Eli jsme neviděly. Kolegyně se vydala směr Hněvotín a projížděla i Nedvězí a Slavonín. Po telefonu jsme komunikovaly, kde se pohybujeme a zda jsme ji viděli, bohužel po Eli nebyla ani stopa.

Protože jsem neměla nikoho, kdo by se mohl během hledání Eli starat o psy ve školce, musela jsem se vrátit do práce. Znovu jsem kontaktovala MP Olomouc, že Eli stále nemáme a zda mají nějaké info - neměli, ale řekli mi, že budou pátrat dál. Zákazník, který měl po celou dobu zaparkované auto v areálu Psí školky a Veterinární kliniky MVDr. Špručka, se vrátil do Psí školky. Dala jsem mu pamlsky, zda by se mu podařilo nalákat ji na jídlo, a vyrazil autem do okolí. Telefonicky mě několikrát informoval, kde ji hledal, a že ji nikde nezahlédl. Poté se vydal pěšky prozkoumat oblast zahrádkářské kolonie ve Slavoníně, oblast OC Haná, Terna a okolí. Pátrání ukončil cca v 15:30.

Majitele Eli jsem kontaktovala po obědě a požádala je zároveň o spolupráci, zda mohu pomocí služby Psí detektiv vytvořit leták a umístit jej do facebookových skupin Olomoučáci, Ztracení a nalezení psi apod. Souhlasili, řekli, že kontaktují i jejich známé pejskaře o pomoc. Majitel Eli vytvořil i svůj vlastní příspěvek na facebooku s fotkou Eli a informacemi, kde by se mohla pohybovat. Zmínil také, že cizím lidem Eli moc nevěří, ale na jídlo by se mohla nechat nalákat.

V 16:30 jsem se svým partnerem vyrazila autem na benzinu OMV, vybavena čelovkou, pamlsky, vodítkem. Fenu jsem hledala v přilehlých keřích, zda není schovaná někde v nich. Když jsme ji v oblasti benziny nenašli, jeli jsme pátrat na nejbližší pole, což bylo pole u Slavonína. Celé pole jsme prošli za tmy s čelovkou, prozkoumala jsem i kanály v blízkosti nájezdu na dálnici, zda není ukrytá v nich. Při mém odjezdu na pátrání jsem zrovna zastihla majitelku psa, která pravidelně využívá služeb Psí školky a sdělila jsem jí, co se stalo. Nabídla mi pomoc s pátráním, tu jsem odmítla, jelikož jsem sama nevěděla, v jaké oblasti se fena bude pohybovat, a protože majitelka neměla žádné vybavení k pátrání (čelovku, teplé oblečení apod.). Zároveň je tedy tato žena svědkem, že jsem vybavena zimními věcmi a čelovkou vyrážela k pátrání. Fenu jsem hledala do 20:30, poté jsem kontaktovala majitele, že pátrání bylo neúspěšné. Kolem 21. hodiny mi majitelka volala, že domovní kamera jim hlásila podezřelý zvuk, zda se mohu jet podívat do místa bydliště, pokud by Eli náhodou našla cestu domů. Vyrazila jsem s partnerem na adresu, prohledala jsem okolí domu i přilehlý parčík, majitelce jsem volala s dotazem, zda je možné, že by se fena dostala na zahradu (byla tma a baterky nám dostatečně nesvítily na to, abychom viděli celý prostor zahrady). Nebyla si jistá, takže jsme obešli dům a dívali se do zahrady ze zadní, lépe přístupné strany. Prohledali jsme i okolí pole, ale Eli jsme nikde neviděli.

V pátek 14.11.2025 jsem ihned ráno byla v kontaktu se zákazníkem, který odemkl a otevřel vchodové dveře a Eli mu prokouzla ven. Sháněl dron a helikoptéru, abychom mohli lépe prohledat oblast polí okolo dálnice. Dle informací od něj jsem se dozvěděla během dopoledne, že drony byly zrovna zapůjčeny někomu jinému a pán s helikoptérou byl mimo ČR. Okolo 14:30 mne kontaktovala majitelka Eli, že její známá viděla nějakého teriéra pohybovat se na Flóře. Volala jsem ihned MP, aby to prověřili, majitelka Eli jim volala také. Tuto informaci jsem předala i zákazníkovi, a ten společně se skupinou dalších lidí vyrazil na Floru, kde po Eli pátrali do večerních hodin, cca do 19:00. Prošli úsek od Flory směrem přes Fakultní nemocnici, Wolkerovu ulici, Brněnskou ulici, oblast Nové Ulice. Mezitím jsem se ve městě pohybovala i já s partnerem a vylepovali jsme letáky, že se Eli hledá. S výlepem letáků jsme končili okolo 19. hodiny. Zároveň jsme v tento den informovali starostu Hněvotína, zda by nám byl ochoten nějak pomoci, a ten zveřejnil leták z Psího detektiva na obecním webu.

Zákazník kontaktoval Psího detektiva s dotazem na možnost využití dronu s termokamerou, bylo mu sděleno, že by bylo vhodné vědět alespoň přibližně, kde se Eli vyskytuje, protože za 1 hodinu jsou schopni prozkoumat zhruba 1 km terénu. Navíc zhodnotila, že oblast, kde by se Eli mohla pohybovat, je velká a z velké části i obydlená, a tím by bylo pátrání s dronem výrazně komplikovanější.

V 19:07 jsem měla příchozí hovor z neznámého čísla. Ozvala se paní z dispečinku z Kocourovce, že viděla příspěvek týkající se hledání Eli, a že její fotku ukazovala kolegovi, který si je téměř jistý, že tělo feny ve čtvrtek odklízel z dálnice. Sdělila mi také to, že si nechal obojek pro případ, že by se majitelé sami ozvali a chtěli si jej převzít. Poprosila jsem ji o kontakt na kolegu, kterému jsem ihned volala a ptala se na podrobnosti. Byl si jistý, že nalezené tělo bylo Elinky a když jsem mu popsala obojek, ihned řekl, že přesně takový obojek má u sebe ve skříňce v práci. Zajímala jsem se o to, zda tělo bylo někam odvezeno, načež mi bylo sděleno, že ne, a že přesně ví, na jakém místě se nachází. Výrazně mi nedoporučil jet na místo ihned večer vzhledem k velkému provozu a riziku autonehody. Všechny tyto informace jsem sdělila zákazníkovi, s kterým jsme se domluvili, že ráno kontaktujeme policii a poprosíme je o asistenci při vyzvednutí těla. Standardně se prý vyzvedávání těla nedělá, ale trvala jsem na tom, že chci tělo vyzvednout.

Majitele jsem se rozhodla nekontaktovat do chvíle, než si budu stoprocentně jistá, že se jedná o Elinku.

Na 9. hodinu ranní jsme se domluvili se zákazníkem a policií, že vyjedeme na místo, zaměstnanec ze Správy dálnic z Kocourovce nám dal přesný popis místa, nicméně se sám ráno nabídl, že pojede s námi. Sešli jsme se na benzině OMV v Nemilanech, kde jsme přesedli do auta k němu, a ten nás odvezl na místo. Vyzvednutí těla probíhalo za plného provozu na dálnici, k asistenci policie nakonec nedošlo z důvodu jejich výjezdu k jiné události. Protože se tělo nacházelo ve směru z Prostějova do Olomouce za svodidly levého pruhu, byla situace riskantní i pro nás, ale podařilo se nám dostat se na místo. Když jsem tělo viděla, ihned jsem věděla, že je to Eli. Pán mi předal i obojek. Tělo Elinky jsme vyzvedli a přepravili do Psí školky. Zákazník majitelku informoval telefonicky ihned po vyzvednutí těla. Majitelka oznámila zákazníkovi, že jsou na cestě z Prahy a jedou vlakem, poté informovala mě formou sms, že přijedou do Psí školky mezi 12. a 13. hodinou.

Tělo Elinky jsem v Psí školce očistila od listí, zabalila jej do ručníků a jednorázové podložky a umístila jej do krabice. Obojek Elinky jsem dala ke společným věcem obou fen do tašky. Majitelé přijeli před 13. hodinou, předání proběhlo poměrně klidně. Byli zdrceni, ale vzájemná komunikace proběhla relativně normálně. Předala jsem jim druhou fenu a tělo Elinky a informovala je, že zákazník je bude telefonicky kontaktovat, aby se s nimi osobně sešel a vyřešil s nimi případné odškodnění a další záležitosti.

Majitelům byla vrácena celá částka za ubytování obou fen na účet.

V pátek 14.11. po zveřejnění facebookového příspěvku majitele Eli byl příspěvek zveřejněn na facebookových stránkách Russell Rescue. Jak jsem zjistila, Eli byla původně zachráněna tímto spolkem a z něj si ji majitelé adoptovali. V příspěvku od Russell Rescue bylo uvedeno, že fena utekla z nezabezpečeného hotelu a bylo uveřejněno mé jméno. Kontaktovala jsem tedy spolek facebookovou zprávou s popisem celé situace, napsala jsem jim, že jsem ihned kontaktovala MP, a také to, že Eli u nás nebyla ubytována poprvé. Popsala jsem, jaké kroky v pátrání jsem podnikla a že sháníme někoho s dronem. Od paní majitelky spolku mi bylo sděleno, že tato situace vznikla díky mé nepozornosti a že se osobně postará o to, abych už cizí psy nehlídala.

V sobotu 15.11. krátce poté, co byli majitelé informováni o tom, že jsme Eli nalezli mrtvou, majitel Eli tuto informaci napsal do příspěvku na svém facebookovém profilu. V řádu minut tuto informaci zveřejnila majitelka spolku na stránkách Russell Rescue, kde opět zveřejnila mé jméno a i přesto, že měla ode mne informace týkající se kroků, které jsme v pátrání podnikli, žádnou z nich neuvedla. Protože se pod tímto příspěvkem spustila debata, ve které zaznělo mimo jiné i to, že je nepřípustné, aby nebyla kontaktována MP a že jsme k celé situaci měli laxní přístup, má kolegyně Viktorie Mikulášiková na to reagovala s cílem uvést věci na pravou míru - sdělila, že nejen, že byla kontaktována MP, ale po feně jsme pátrali v několika lidech intenzivně celý čtvrtek i pátek. Komentář jí byl ihned smazán a majitelka spolku se vyjádřila, že ''nemá čas diskutovat se slepicemi, které zavinily smrt Elinky, kterou kdysi zachránili''. Poté komentáře pod příspěvkem vypnula a kolegyni zablokovala.

Celá tato událost mne velice zasáhla. Vteřina, která změnila životy několika lidí, nejvíce majitelům, kteří přišli o Elinku. Žádné odškodnění jim bolest nezmírní a Elinku jim nevrátí. K celé situaci jsem se jako provozovatelka Psí školky dosud nevyjadřovala, protože jsem sama potřebovala určitý čas na vstřebání toho, co se stalo. Provoz Psí školky jsem se rozhodla ukončit, a to nejen z důvodu, že již nikdy nechci zažít podobnou situaci, ale také proto, že nevím, jaké kroky proti mé osobě podnikne spolek Russell Rescue. Pokud bychom se v budoucnu rozhodli provoz obnovit, stalo by se tak za výrazných úprav námi nabízených služeb - hlídání bychom poskytovali pouze klientům, kteří k nám své psy vodili pravidelně několikrát týdně po dobu téměř dvou let a nepřijímali bychom psy na vícedenní pobyty. Tuto variantu zmiňuji především proto, že spousta klientů se na mne obrací s tím, že by naše služby chtěli nadále využívat, a to i přesto, že jsou plně informováni o celé situaci ohledně Eli. Ačkoliv osudovou chybu udělal zákazník a je si vědomý toho, co způsobil, za celou tuto situaci jako provozovatelka zodpovídám já, a je mi nesmírně líto, že jsem nebyla schopna Elinku najít dříve, než ji srazilo auto.

Vždy jsem se snažila dělat vše s nejlepším vědomím a svědomím a zároveň vycházet vstříc zákazníkům a některým specifickým potřebám jejich psů. Přesto se tato situace stala a já její následky neodčiním. Přesto považuji za důležité se k celé události vyjádřit a zmínit veškeré kroky, které jsem podnikla v pátrání po Eli.

Děkuji všem, kdo si celý příspěvek přečetli až do konce. A děkuji všem klientům, kteří mi v této neskutečně těžké situaci vyjádřili podporu.